GEMEO - opály z Austrálie

Co víme o australských opálech

■ vzniky při procesech zvětrávání, proto jsou stabilnější než ostatní opály světa 

■ nejsou hydrofány, při kontaktu s vodou tedy nedochází ke ztrátě opalizace, ani nepotřebují uchovávat ve vodě

■ u australského opálu je nejvzácnější červená opalizace

■ jsou nejstarší na světě - jejich stáří se odhaduje na zhruba 30 milionů let, zatímco ostatní drahé opály světa vznikaly před 10 až 15 miliony lety

■ byly objeveny až koncem 19. století, ale jejich těžba započala až ve 20. století 

■ v současnosti Austrálie pokrývá více než 95% světového trhu s drahými opály 

■ z hlediska kvality představují světovou špičku, jsou mezinárodním standardem v hodnocení a oceňování drahých opálů

■ boulder opál, tj. opál v železitém pískovci, se vyskytuje pouze v Austrálii ( ve státě Queensland)

■ karátová cena australského černého opálu často převyšuje cenu diamantů

■ dne 28.7. 1993 byl drahý opál vyhlášen za národní kámen Austrálie

■ rozlišujeme 3 základní druhy: bílý opál, boulder opál, černý opál; další druhy: křišťálový (krystal) opál, opálová matrix, ohnivý opál

Australské drahé opály 

autor článku: RNDr. Jan Mráz, CSc.

Austrálie, nejmenší světový kontinent, svou rozlohou zaujímá asi 6% z celkové plochy světových kontinentů a pokud jde o počet obyvatel, pak je to okolo 0,5% světové populace. Avšak z hlediska drahých opálů je Austrálie kolos mimořádné velikosti a zbytek světa jen malým ostrůvkem. Na území Austrálie se nachází a také těží přibližně 95% všech drahých opálů na světě. O zbývajících 5% se větší či menší měrou dělí asi 19 státních území, ale jen v devíti státech probíhá i jejich těžba.

O australských nalezištích drahých opálů bylo již mnohé řečeno a také napsáno. Postačí tedy jen stručné shrnutí či zopakování těchto informací. Australské drahé opály se od drahých opálů nacházejících se ve zbytku světa liší především svým původem. Zatímco ve světě šlo ve všech případech o důsledek vulkanické činnosti a hydrotermálních procesů, pak v Austrálii vznikaly opály většinou jako produkt procesů zvětrávání.

Všechna opálová ložiska v Austrálii se nacházejí ve východní části území, které se nazývá Velká artézská pánev a zaujímá téměř jednu třetinu povrchu celého kontinentu. Horniny, které se zde nacházejí vznikaly v období jury a křídy, tedy v rozmezí zhruba před 200 až 70 miliony lety. V tomto období byla velká část Austrálie pokryta mělkým kontinentálním mořem, na jehož dně se pozvolna usazovaly písčité a jílovité sedimenty. Asi ve třetihorách, což je přibližně před 70 až 35 miliony lety, došlo k výrazným geologickým změnám (vynoření kontinentu z moře), moře ustoupilo a oblast sedimentární pánve se proměnila v poušť.
Je přirozené, že v jednotlivých částech Velké artézské pánve byly rozdílné podmínky pro zadržení průniku roztoků nasycených oxidem křemičitým do podloží a pro průběh opálové mineralizace, což podstatně ovlivňovalo druh a kvalitu vznikajícího opálu. 

V zásadě lze rozdělit  australské drahé opály na tři hlavní druhy:

Bílý opál - vyznačuje se jemnými pastelovými barvami rozptýlenými v mléčném podkladu. Základní barva je bílá, šedobílá až žlutavá. Vždy je doprovázen obecným opálem, tzv. potší (stejného zabarvení jako má základní hmota). Bílý opál se nachází ve vrstvách jílu.

Boulder opál - vyniká neuvěřitelně sytými až divokými barvami, vzrušující hrou barev a nedostižnou plejádou barevných vzorů. Vyskytuje se v nepravidelných, uhýbajících a zvlněných žilkách v železitém pískovci, případně tvoří impregnace.

Černý opál - zabarvení základní hmoty je černé, poločerné, tmavě šedé až světle šedé. Zabarvení je způsobeno přítomností uhlíkatých látek v molekulové stavbě. Vyznačuje se množstvím překrásně opalizujících sytých barev zvýrazněných černým či tmavým pozadím. Vždy je doprovázen obecným opálem, tzv. potší (stejného zabarvení jako má základní hmota). Černý opál se nachází ve vrstvách jílu.

První výskyty a nálezy drahých opálů v Austrálii spadají do konce 19. století, zatímco jejich těžba započala až ve století dvacátém. Produkce těžby australských drahých opálů velmi rychle a výrazně ovlivnila světový trh této komodity prakticky až do současnosti. 
Australské drahé opály si vydobyly mimořádné postavení a staly se jakýmsi mezinárodně uznávaným symbolem kvality a oceňovaní v tomto oboru.

Oscar Wilde:
"Myslím, že opály obdivuji ještě více než kterékoli jiné drahokamy, protože není barvy na zemi či moři, která by nebyla v jednom z těchto nebeských kamenů."

Jak se liší - opálový triplet, dublet a solid?


Poznáte rozdíl?

Na obrázku jsou tři varianty drahého černého opálu. Poznáte, který z opálů je triplet, dublet a solid? Který z nich je dražší a cennější, který z nich je kvalitnější,...


autor článku: Ing. Jana Smejkalová

Z hlediska ceny bývají nejdostupnější tripety, potom dublety a pak solidy. Ovšem i v rámci každé této kategorie rozhoduje kvalita opalizace a ta pak určuje i cenu.

TRIPLET - patří do kategorie tzv. vrstveného opálu a skládá se ze 3 vrstev (proto označení TRIplet):
Spodní vrstvu tvoří "podložka", k jejíž výrobě se používá buď začerněné sklo nebo černý onyx a má dvě důležité funkce. Podložka slouží jako opora celého kamene, čímž mu dodává pevnost. Dále působí jako kontrastní pozadí, proti němuž skvěle vyniknou spektrální barvy použitého plátku drahého opálu. Tloušťka opálového plátku, který tvoří střední vrstvu tripletu, bývá zpravidla 0,2 - 0,5 mm. V závislosti na tloušťce "opálové hmoty" konkrétního šperkového opálu je možné nařezat větší počet plátků, které díky tomu mají přibližně stejnou opalizaci. Tady je první výhoda tripletů - dá se najít větší počet kousků, které budou vypadat téměř stejně. Proto se triplety často používají do souprav (např. náušnice, závěs, prstýnek,...). Nebo můžeme vyrobit větší počet relativně stejných prstýnků. Vrchní vrstva - křišťál nebo křišťálové sklo, které má krycí a tedy i ochrannou funkci. Pro svou tvrdost a odolnost křišťál chrání použitou vrstvičku opálu před poškozením. Sklo i drahý opál jsou odolné vůči všem běžně používaným chemikáliím při zlatnické výrobě.
Všechny tři vrstvy jsou k sobě spojeny speciálním velmi silným a vodě odolným lepidlem. Ovšem i při sebelepším lepení se po obvodu spojených vrstev mohou vyskytnout mikroskopické plošky, kam se lepidlo nedostalo. Proto takovýto triplet není vhodné vystavovat dlouhodobému kontaktu s vodou. Voda totiž pronikne těmito mikroskopickými trhlinkami pod povrch krycího křišťálu a způsobí "zamlžení" resp. zmatnění, které je bohužel trvalé a definitivní. Samozřejmě pár kapek vody šperkům s tripletem neuškodí, ale rozhodně žádné koupání, máčení, mytí nádobí atd. Koneckonců každý šperk je i Vaší vizitkou, proto si určitě zaslouží odpovídající péči.
Výhodou tripletů je tedy především cena (protože je použit tenký plátek přírodního opálu), povrchová odolnost (díky krycímu křišťálu), dají se snadněji zkompletovat (díky řezaným plátkům z jednoho kusu opálu). Nevýhodou je již zmíněný dlouhodobý kontakt s vodou.

DUBLET - další z kategorie tzv. vrstveného opálu, skládá se ze dvou vrstev. Spodní je opět podložka (viz. triplet). V současné době se u dubletů jako podložka používají také vyleštěné odřezky železitého pískovce z boulder opálu. Horní vrstvu tvoří přírodní drahý opál. V tomto případě už se nepoužívá krycí křišťál, protože vrstva použitého opálu je dostatečně silná. Zpravidla cca 0,5 až 3 milimetry. Vrstva drahého opálu může být vybroušena do muglovitých tvarů (dublety z Austráile) nebo jde o rovné tenké plátky (dovoz z Hong Kongu).

Bohužel u některých českých zákazníků stále přetrvává názor, že dublet je něco méně hodnotného než solid (viz níže). Opak je pravdou, protože výroba dubletů umožňuje zhodnotit i drobné úlomky cenných drahých opálů, které jsou samostatně příliš tenké pro další vybroušení. Tím se zachrání často i velmi pěkné kusy černého drahého opálu se špičkovou opalizací. Čím kvalitnější opalizace, tím vyšší cena. V těchto případech už se dá říci, že co kus to originál.
Výhodou dubletů je jednoznačně kvalita za dostupnou cenu. Pro srovnání, cena dubletu je přibližně 10x nižší než cena drahého opálu obdobného vzhledu a kvality.
Nejvzácnější a tím i cenově nejdražší jsou tzv. SOLIDY (solitéry). Jedná se o vrstvu přírodního drahého opálu, kde tato vrstva nepravidelně přechází v tvz. potš (tj. obecný opál, který nemá opalizaci, ale vždy doprovází drahý opál).
V Austrálii se nachází tři základní druhy drahých opálů - bílý, boulder a černý opál. V případě bílého a černého opálu je mateční horninou zvětralý jíl. U boulder opálu je to železitý pískovec.
U solidů (tj. bílý, boulder, černý opál) platí nejvíce, že co kus to originál. Obecně cenově nejdostupnější bývají bílé opály, protože se vyskytují v největším množství. Potom bouldery a nejvzácnější (tedy i nejdražší) černé opály, protože těch se nachází nejméně. Ale opět i zde, v rámci každého druhu drahého opálu, se musí brát zřetel na kvalitu opalizace. Může se tedy stát, že černý opál s nevýraznou opalizací bude levnější než např. nějaký krásně barevně opalizující bílý opál. Stejně tak kvalitně opalizující dublet může mít vyšší cenu než solid se slabou opalizací, atd.
Takže záleží jen na vás, co preferujete a hlavně jakou částku chcete do opálů investovat.